Zpět na články

Bílé skvrny na kůži známé jako vitiligo: co je způsobuje?

Bílé skvrny na kůži, které nemizí? Může jít právě o vitiligo – autoimunitní onemocnění, při kterém tělo ztrácí pigment. Vitiligo sice nebolí a není nakažlivé, ale může kromě pokožky zasáhnout také psychiku. Jak vzniká, jak se projevuje a co lze dělat pro zmírnění jeho příznaků? V tomto článku najdete přehled příčin, forem a možností léčby, které nabízí moderní medicína.

Co je vitiligo alias nemoc bílých skvrn na kůži?

Vitiligo je častou příčinou bílých fleků na nohou, rukou, zádech nebo v obličeji. Toto autoimunitní onemocnění projevující se světlými, často bílými skvrnami na kůži, které mají ostře ohraničené okraje. Tyto skvrny vznikají depigmentací kůže nebo sliznic, jejíž příčinou je porucha pigmentových buněk, tzv. melanocytů.

Samotné vitiligo zpravidla nepředstavuje zdravotní problém, nicméně se může vyskytovat spolu s jiným autoimunitním onemocněním, které doprovází různé komplikace, a způsobovat psychické potíže.

Nejedná se o vrozenou vadu, jak by se na první pohled mohlo zdát, a navíc se tato porucha může projevit kdykoli v průběhu života. Vitiligo není infekční a ani jej nedoprovází žádné nepříjemné příznaky. Postihuje přibližně 0,5 až 2 % populace.

Jaké jsou příčiny bílých fleků na kůži?

Jak už jsme zmínili, vitiligo je charakterizované ztrátou pigmentu v důsledku poškození melanocytů – buněk odpovědných za tvorbu melaninu. Přesná příčina není doposud známá, nicméně existuje několik teorií.

Autoimunitní teorie

Na základě této teorie imunitní systém chybně rozpoznává melanocyty jako cizí buňky a cíleně je napadá, což vede k jejich zániku a depigmentaci kůže. Tato teorie vysvětluje časté souběhy s dalšími autoimunitními onemocněními.

Neurální teorie

Tato hypotéza předpokládá, že určité nervové signály jsou pro melanocyty toxické. Tyto signály – chemické látky zajištující přenos nervových impulsů – mohou být v rozporu s jejich funkcí a způsobit destrukci pigmentových buněk.

Autodestruktivní teorie

Podle této koncepce jsou melanocyty vystaveny nadprodukci toxických metabolitů při tvorbě melaninu. Tyto látky pak vedou ke škodě buněk samých – jde v podstatě o vnitřní „sebevražedný“ mechanismus buněk.

Teorie dědičnosti

Riziko vzniku vitiliga u člověka, který má rodiče nebo sourozence s tímto onemocněním, je údajně až 7–10krát vyšší než u běžné populace. Dědičnost tedy hraje významnou roli nejen v autoimunitní hypotéze, ale i v predispozici k toxicitě nebo poruchám pigmentace.

Stresová teorie

Vitiligo může být spuštěno či zhoršeno působením vnějších faktorů, přičemž v posledních letech získává stále větší pozornost tzv. stresová teorie. Ta předpokládá, že psychický nebo metabolický stres může hrát zásadní roli zejména u dospělých pacientů.

Patří sem také mechanická či tepelná poranění kůže (např. popálení nebo řezná rána) a nadměrná expozice slunci. Bílé fleky po opalování jsou častým projevem vitiliga vyvolaného právě slunečním spálením.

Jak se vitiligo projevuje?

Vitiligo se může na těle rozšířit podle několika charakteristických vzorců, které se liší jak svým vzhledem, tak dynamikou postupu. Místo přirozeného zabarvení je v postižených oblastech kůže zcela bílá a depigmentované bývají také chloupky, řasy, obočí nebo vlasy, pokud vyrůstají ze zasažené pokožky.

Generalizované vitiligo (vitiligo universalis)

Tato forma je nejčastější – skvrny jsou rozsety po celém těla a zpravidla se objevují symetricky, například na obou rukou, kolenou nebo kolem očí. Depigmentace postupuje pomalu, ale s tendencí rozšiřovat se do dalších oblastí. Nejčastěji postihuje obličej, krk, ruce, zápěstí, nohy, genitálie nebo záhyby kůže (např. podpaží).

Segmentální vitiligo

Tato varianta se objevuje obvykle u mladších pacientů a je typická jednostranným výskytem skvrn – např. pouze na levé paži nebo pravé straně obličeje (jako jedna nebo více skvrn).

Často kopíruje průběh nervů (dermatomů), což podporuje tzv. neurální teorii vzniku.  Segmentální vitiligo má tendenci rychle vzniknout, ale zpravidla se dále nešíří, na rozdíl od generalizované formy.

U některých osob se objevují i bílé pigmentové skvrny na zádech, které mohou vypadat izolovaně, což je typické právě pro tuto formu.

Fokální vitiligo

Tento typ se projevuje několika málo izolovanými skvrnami na několika málo místech, obvykle bez symetrie. Postižení je omezené a může se jednat o první fázi onemocnění – v některých případech zůstává stabilní, v jiných přechází do generalizované formy.

Akrofasciální vitiligo

Tato forma se soustředí na okrajové části těla – tedy prsty, ruce, chodidla, okolí úst a očí. Depigmentace se zde může jevit jako ostře ohraničená a výrazná.

Mukózní vitiligo

Vzácnější typ, který postihuje sliznice, např. rty, jazyk nebo vnitřní část úst a genitální oblast. Bílé fleky v puse, které jsou projevem vitiliga, je tedy nutné odlišit od jiných onemocnění.

Často bývá součástí generalizovaného postižení, ale někdy se může vyskytnout i samostatně. Vzhledem k citlivé lokalitě může mít výrazný dopad na psychiku pacienta.

Jak onemocnění bílých pigmentových skvrn probíhá?

Vitiligo obvykle začíná drobnými světlými skvrnami známými jako makuly, které se nejčastěji objevují na exponovaných částech těla, jako jsou ruce, předloktí, chodidla, obličej či oblasti kolem očí a úst.

Bílé pigmentové skvrny na kůži mohou vzniknout nenápadně a zpočátku působit jen jako lehké zesvětlení, než se plně rozvinou. Tyto skvrny zpočátku bývají menší než 1 cm, postupně se ovšem mohou zvětšovat a měnit na větší ložiska.

Progrese a dynamika onemocnění

Počáteční makuly se mohou pozvolna rozšiřovat a vzájemně splývat. V některých případech zůstávají stabilní, jindy se objevují nové skvrny. U segmentální formy bývá průběh více omezený.

Lokalizace a Koebnerův fenomén

Skvrny často vznikají na místech mechanického nebo termálního stresu, jako je poškrábání, spálení či terapeutický zákrok, což se nazývá Koebnerův fenomén. Depigmentace se pak může objevovat v místech poranění nebo jizev. Postižená kůže často bývá citlivější i vůči UV záření.

Souvisí bílé skvrny na nehtech se ztrátou pigmentu?

Bílé skvrny na nehtech (tzv. leukonychie) obvykle nesouvisí s vitiligem. Zatímco vitiligo postihuje pigmentové buňky kůže a sliznic, bílé skvrny na nehtech bývají způsobeny mechanickým poškozením nehtového lůžka, například po úrazu, tlakem nebo nevhodnou manikúrou.

Mohou se však objevit také v důsledku nedostatku zinku či jiných minerálních látek, případně jako projev některých chronických onemocnění. Na rozdíl od vitiliga leukonychie časem odroste spolu s nehtem. Pokud však bílé skvrny přetrvávají nebo se šíří, je vhodné poradit se s lékařem.

Je vitiligo běžné i u dětí?

Bílé skvrny na kůži nejsou neobvyklé ani u dětí. Podle odhadů se u téměř poloviny pacientů objeví první bílé skvrny na kůži už v dětství, často mezi 4. a 10. rokem. Nejčastěji se depigmentace objevuje na obličeji, kolem očí a úst, na rukou nebo kolenou.

U dětí se vyskytuje převážně segmentální forma, která je typická menším rozsahem a jednostranným výskytem. Přestože se právě tato varianta obvykle dále nerozšiřuje, může být pro dítě náročná, zejména kvůli pohledům nebo poznámkám okolí. Proto je důležité nejen sledovat vývoj onemocnění, ale také dítě podpořit, aby mělo zdravé sebevědomí.

Jaké jsou možnosti léčby vitiliga

Vitiligo se prozatím řadí mezi ne zcela léčitelné nemoci, nicméně existuje několik možností, jak tento kožní stav dostat pod kontrolu. V první řadě je však důležité ověřit, zda k němu nejsou přidružené další onemocnění. Diagnostika i léčba vitiliga tedy vždy náleží do rukou lékaře.

Lokální léčba

  • Kortikosteroidy, zejména v lokální formě, bývají první volbou pro pacienty se stabilním vitiligem. Je vhodná krátkodobě, předepsaná odborníkem, protože dlouhodobé užívání může mít nežádoucí účinky.
  • Topická imunosupresiva se používají zejména na obličej a krk, kde jsou šetrnější a vhodnější pro delší aplikaci.
  • Doplňkové látky – např. deriváty vitaminu D3 kombinované s kortikosteroidy mohou zvýšit účinnost a urychlit repigmentaci.

Světloléčba (fototerapie)

  • Úzkopásmové UVB se aplikuje ve specializovaných centrech 1–3× týdně a je obzvlášť účinné v kombinaci s lokální léčbou.
  • PUVA terapie sice také pomáhá, ale vzhledem k riziku nežádoucích účinků (např. vyšší riziko karcinomů) se používá méně často.

Systémová léčba

  • Krémy s JAK inhibitory jsou novinkou ve Spojených státech a Evropě, schválenou pro pacienty od 12 let s lokalizovaným ne‑segmentálním vitiligem.
  • Cílené biologické látky či inhibitory JAK rostou jako nadějný směr, a to i v orální formě, ale stále probíhají klinické studie.

Chirurgické postupy

  • Pro stabilní a lokalizované formy vitiliga (např. segmentální forma) se používají transplantace kůže nebo přenos melanocytů, což může být velmi účinné, pokud jiné léčby selhaly.

Depigmentace

  • Pro pacienty s rozsáhlou depigmentací (vitiligo universalis), která neodpovídá na repigmentační léčbu, existuje možnost depigmentace zdravé kůže, což sjednocuje barevný vzhled. Je ovšem nevratná a vyžaduje celoživotní ochranu před sluncem.

Krycí a kosmetická řešení

Krycí make‑upy, samoopalovací prostředky či permanentní make‑up mohou dočasně sjednotit tón pleti a pozitivně ovlivnit psychiku pacienta. Ochrana před slunečním zářením širokospektrálními opalovacími krémy, jelikož depigmentované oblasti jsou výrazně náchylnější k popálení.

Volte vysoké SPF, ideálně 50 a přípravky dermokosmetiky určené pro citlivou pokožku. Doporučujeme například Mixa hydratační krém SPF 50 s lehkou texturou, který chrání pokožku před UVA i UVB zářením, vnějšími agresory a hydratuje ji po dobu 24 hodin.

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Test pro Vaší pleť

Udělejte si krátky test a zjistíte, které
produkty jsou pro Vás nejvhodnější

spustit test

Mixa radí

Podívejte se na naši on-line poradnu a najděte odpověď na váš problém.
nechat si poradit
Podívejte se na náš Instagram
zobrazit Instagram
Kosmetiku značky Mixa zakoupíte ve vybraných prodejnách